Naše malé skandinávské dobrodružství :)

Jak už nás tak s Petrou (ch.st. Amyflatt) někdy napadne, sbalíme se a jedeme na sever :D Zní to jednoduše, ale většinou to poctivě naplánujeme, abychom čas tam strávený využily tak nějak produktivně. Což znamená nejen úžasnou dovolenou, ale i kvalitně strávený čas na ideálně několika výstavách.  Tak jsme na jaře 2018 vyrazili opět do Švédska, s tím, že tentokrát jsme si výlet prodloužily až na jih Norska. Takže tady je takový malý deníček, abyste si udělali představu, jak vypadá taková psí dovolená.

24.-25.5.2018 (čtvrtek-pátek)

přejezd z Větřkovic do Mělníka, počasí krásné, Levisek vzorňák celou cestu spal jak dřevo, po příjezdu k Petře zavládlo všeobecné nadšení, že flati vidí flata…

Ve čtvrtek ráno vše naložit a hurá na sever. Kupodivu jsme se do auta vešly i se psy a věcmi.. jak se říká, čím větší auto tím více věcí. Ze zkušeností již víme, že ani Opel Vivaro Long, nezaručuje dostatek prostoru na nezbytnosti :D

První část cesty proběhla bez problémů, zdárně jsme trefily do Sassnitz, a s menší vyhlídkovou okružní jízdou jsme zdárně našly  správnou bránu i trajekt. 

SASSNITZ – TRELLEBORG
Teď začíná ta pravá dovolená, sluníčko, racci, šumění vlnek. To vše samozřejmě než jsme vypluli na širé moře, pak to bylo spíš vichr a docela zima. Ale to jsou přehlédnutelné detaily.  Renda zkušená cestovatelka to brala s přehledem, Levis také zkušený cestovatel, fascinovaně hleděl na moře (tolik vody!!!!) jako by ho viděl proprvé. Pojala jsem podezření, že být bez vodítka, tak by tam z té výšky hupnul. Mimochodem, hned po vstupu na loď jsme natrefili na další čechy, kteří sebou také měli 2 flaty! Nejeli na výstavu, ale na ryby. Svět je malý :)

...

jelikož bylo na palubě později již dost větrno a někteří jedinci (jako třeba já!) si v autě nechali bundu (protože na co přeci na lodi budu potřebovat bundu že!) přesunuly jsme se dovnitř, do tepla. Taky ruku na srdce, sedět přes 4 hodiny venku na lavičce by taky nešlo, a uvnitř bylo tolik zajímavého (obchody, restaurace).

krátce po 21. hodině večerní vplouváme do Trelleborgu. Počasí nádherné, krásný vlahý téměř letní večer. Zapisujeme se na recepci a vyrážíme hledat chatku. Kroužíme, kroužíme, a nic nenacházíme, jen kumbál na košťata? A hele, ono je to ono :D Nějak zapomněli na nápis „vítejte v Hobitíně“. Poprvé v životě jsem měla v „chatce“ klaustrofobické pocity. Ještě že psi nemají problém se spaním v posteli, na zem by se nevešli :D 

Ráno mě probudilo klepání na dveře, vylezu a venku sedí vrána. V hlavě mi naskočilo jméno Edgar Allan Poe. Vrána se na mě podívala, odhopsala opodál a pokračovala ve snídani. Zachvíli vylezla i Renda, šla se za vránou podívat, seznámit se nejspíš. A tak tam vedle sebe stály a čučely okolo, prostě nuda v Brně… :D 

V kempu bylo krásně, na přespání ideální (jen příště větší chatu :D ) spousta prostoru pro procházku se psy, a díky termínu (květen) i poloprázdno.

26.-27.5.2018 SSRK Hasslarp
rozhodčí sobota:  Bjarne Sörensen – Dánsko (37 FCR)
rozhodčí neděle: Jan Roger Sauge – Norsko (42 FCR)
SSRK je něco jako švédská obdoba našeho klubu KCHLS. Na této dvoudenní výstavě jsme již v minulosti byly, takže jsme už věděly co a jak. Příjezd i parkování bez problémů, nejlepší místo u kruhu, hezky ve stínu. Spousta známých se kterými jsme se dlouho neviděly. Nádherně strávený víkend, viděly jsme za tu dobu krásné psy a opět jsme si potvrdily, že naši psi se ani v této konkurenci neztratí.  

Podařilo se neuvěřitelné, Levis  absolvoval dvě výstavy, a ziskem CERT na druhé z nich splnil podmínku pro udělení titulu ŠAMPION ŠVÉDSKA   – SEU(u)Ch.  Získat CERT přitom není vůbec jednoduché, vzhledem k systému posuzování ve skandinávských zemích.  Rozhodčí během posuzování může libovolnému počtu psů zadat známku CK, což znamená, že je posoudil jako dostatečně kvalitní pro to, aby mohli soutěžit o CERT a tedy i o titul Šampiona Švédska. Všichni tito psi/feny s CK pak soutěží o nejlepšího psa/fenu v plemeni (zadávají se 4 místa). CERT je pak zadán vždy nejlepšímu psu/feně v tomto pořadí, pokud ještě nejsou šampiony Švédska. Jsem na něj moc pyšná, neboť konkurence ve Švédsku je obrovská a kvalita psů vysoká. Levis je tak již naším druhým šampionem Švédska! Kendy tento titul získal před 2 lety. Jsou to první dva psi s tímto titulem v českém majetku a Kendy zároveň první pes, českého majitele i chovu, který tento titul získal.

SUSEDALENS REMINGTON SENDERO
sobota: tř.otevřená – V3
neděle: tř.otevřená – V3, CK, 3. nejlepší pes, CERT => ŠAMPION ŠVÉDSKA

RENIE AMYFLATT OF BLACK BRIANTA
sobota: tř.pracovní – V2, CK
neděle: tř.pracovní – V2

BENGTS STUGBY chatová vesnička přímo u pláže, po 3 krásné dny náš přechodný domov :)
opět díky časnému termínu (konec května) téměř pusto, obsazená byla snad jen jedna další chatka.

 

Po 3 krásných dnech strávených převážně u vody (flatí dovolená, no…) jsme zamířili směr na sever, kde jsme nedaleko krásného městečka Fjaras měli zamluvenou chaloupku u lesa. Vyklubal se z toho opravdu úúúžasný domeček, v krásném lesním zákoutí. Jako z pohádky.

celý jeden den jsme vyhradili na návštěvu nádherného zámku Tjoloholm. Úžasné, pohádkové místo. A opět musím zmínit, že květen pro návštěvu jako stvořený. Všude krásné a obrovské, rozkvetlé rhododendrony a spousty jarních květin.

samozřejmě jsme neodolaly, a pořídily v tomto úžasném prostředí postojovky :D

úplné album plné fotografií z tohoto výletu najdete na Facebooku ZDE >>>

Další z našich výletů skončil uplně náhodou u úžasného jezera. To jsme si tak vyrazily do rezervace Fjaras Bracka, podívat se na menhiry a trochu pejsky protáhnout. Nádherná procházka, která nás provedla také několika pastvinami se stádečky ovcí, koz a koní. Většina z nich volně průchozí i se psy (samozřejmě na vodítku). Narazily jsme na schodiště vedoucí lesem do rokliny, a najednou voda kam až oko dohlédne, jemné šplouchání vlnek a  naprostá pohoda.  Ten den bylo přímo tropické vedro, takže hafani pochopitelně nechtěli vylézt z vody a ani my jsme neodolaly. Další úžasné místo, kam se budeme rádi vracet, bude-li to jen trochu možné :)

 

jeden ze dnů jsme věnovali také návštěvě Anneli Karlsson a její chovatelské stanice Flatterhaft. Měli jsme možnost vidět hodně z jejích psů a byli nádherní. Fotografie nikdy nezachytí celkový dojem konkrétního psa a naživo byl každý svým způsobem jedinečný. Většinou šlo o psy ideální výšky, s krásným pohybem a notnou dávkou elegance. Tady foto našeho favorita :) Bohužel o zbytek fotek jsem přišla když mi kleknul harddisk.

 

a nastal čas vyrazit dále na sever a to směr Norsko (konkrétně Drammen) loučení s naším dočasným domovem bylo těžké, docela jsme se všichni zabydleli :)

venčení nedaleko hranic s Norskem. Teploty po celou dobu opravdu tropické a to kolem 35 stupňů. Pro skandinávii ne zrovna moc typické počasí.

všude krásná krajina a bylo na co koukat, takže jsme moc nespěchaly (konec konců na dovolené není proč spěchat)

 

Naše chatička v norském Drammenu. Pojmenovala bych ji „u opilého námořníka“ jelikož byl jeden roh mírně z kopce. Na kempu i chatkách bylo vidět, že již něco pamatují. Nicméně místo bylo ideální (kousek od centra přesto v přírodě) a majitel sympatický a ochotný. Také procházky kolem řeky byly fajn a hafani měli možnost obdivovat i různé vodní ptactvo.

jen umístění konkrétně naší chatky, bylo pro klid flatí duše mírně rizikové. Cca 10 metrů od dveří hřiště a plno dětí, a hned dalších cca 20 metrů za nimi řeka plná vodního ptactva. Jak říkala Péťa, budeme cvičit klidy! :D

a nastal den „D“ – naše již třetí  výstava v Norsku (v roce 2015 jsme se zůčastnili klubové a evropské výstavy v Oslu) Nádherné prostředí dostihového závodiště. Všude plno psů a taky krásných koní. Hned ze startu jsme potkali Marka a Moniku z Polska, kteří byli v té době v Norsku na dovolené a také vystavovali. Počasí opět naprosto letní (tj. léto někde v jižní Itálii – vedro!)  Posuzovala Gudrun Brunnstrom z chs Moonstruck. Posuzování bylo pěkné a plynulé. Kvalita psů vysoká, pár jedinců mi tam padlo do oka i pro budoucí využití… :)

 

Klubová výstava NRK Oslo Ovrevoll Gallopp 2.6.2018 (67 FCR)

SUSEDALENS REMINGTON SENDERO – tř.otevřená – V3, CK

RENIE AMYFLATT OF BLACK BRIANTA – tř.pracovní – V2, CK

kam jinam v těch vedrech, než k vodě! Nicméně jelikož to bylo v Oslu, všude byly mraky lidí. Ale klidnější místečko jsme si našli, a protože flati měli vodičku, tak se hezky cáchali a nikoho neotravovali :)

Petra vymyslela, že se pojedeme podívat na HOLMENKOLLEN! Nápad to nebyl vůbec špatný (hmm ten skokanský můstek je tak nějak vyšší, než vypadá v televizi :D ) Levis vypadal, že by to vzal šupem dolů a moc by nad tím nepřemýšlel. Kdo říkal, že má pes (FLAT) pud sebezáchovy? Já to teda netvrdím :D :D

Levis poctivě čeká před uplně nejúžasnějším megaobchodem se suvenýry. Vybrat si tam něco byl docela boj, pokud jste nechtěli tahat domů uplně všechno. Jedna lepší věc než druhá. Nakonec to vyhrál hrnek a magnety :D Povšimněte si unaveného xichtíků Leviska, když jsme dorazili do kempu tak se nažral, padnul, a spal jak dřevo až do rána.

a další den „D“

Mezinárodní výstava NKK Melsomvik 3.6.2018 rozhodčí: Eirin Stenbro – Norsko (64 FCR)

další krásný tropický den, cesta na výstaviště uběhla hladce, parkovací místo se nakonec taky našlo (pořadatelé obsluhující parkoviště mi připadali tak trošku zmatení) následovala plodná půlhodina u parkovacího automatu. Jediné co mě zachránilo od toho, abych si připadala jako Carda Retarda bylo, že tam stáli i Švédové a Norové a koukali na to stejně nechápavě. Nakonec se podařilo, v kombinaci mobilního telefonu a parkovacího automatu :D

výsledky opět vyrovnané :)

SUSEDALENS REMINGTON SENDERO – tř.otevřená – V3, CK

RENIE AMYFLATT OF BLACK BRIANTA – tř.pracovní – V1, CK

výstavní areál v Melsomviku byl prostě úžasný, tak nějak…norský :))) Mimo hotelového bytového komplexu i typické červené chatičky, turistické domečky a všude lodičky a voda… Pro flaty a nejen je, jako ráj. Samozřejmě, jako zasloužená odměna za výstavní výkony byla vodička a plavání pro hafany.

pro cestu zpět do Drammen jsme si vybraly, místo hlavního tahu, menší pobřežní silnici. A dobře jsme udělaly, krásné výhledy a opět krásné odpoledne s koupáním pro psy. My lidé jsme se jen kochali :) Na následující den byla naplánovaná cesta na jih, směr domov a opravdu se nám odtamtud moc nechtělo…

poslední ranní procházka kolem řeky…

a hurá na cestu domů.. samozřejmě, ani po cestě domů nebyla nouze o krásná místa, jako třeba toto zákoutí u dálnice, na kterém jsme fotily kokardy. Vyhlídková terasa s informačními tabulemi a krásným výhledem na  Dynekilen fjord. Příběh zaujal >>>

a pak už jen cesta do Trelleborgu, nocleh (tentokrát ve větší chatě), ráno uplně ale uplně nejrychlejší nákup v supermarketu (5 minut i s pokladnou, asi můj rekord) a nalodění na Trajekt do Sassnitzu. Tentokrát jsme využili klece v psí sekci, Renda s Levisem se přitulili a spali celou cestu.

rozloučení s mořem v Německu…

 a to je pro tentokrát konec… další dobrodružství snad příští rok :)